Slza pro upíra
2. 5. 2010
Zmizel. Už zase. Doufala jsem, že tu věčnost si užijeme spolu. A nic. Stejně jsem zase sama.
Stojím na balkónku. Rudý západ slunce. Krása nad krásy. Ale bez něj? Nic… Nuda… Šeď… A pak to uvidím… Kéž bych byla raději slepá! Stál tam. S jinou upírkou. Jak mám dokázat ji nezničit? Vždyť mi ho bere! Jeho!
*
Sestupuji z velkolepého schodiště. Nádherná róba, účes i líčení. Jen úsměv tomu schází… Teď mě opustí. Odejde. Za ní… Navždy…
Zvláštní paradox. Tváře hostů září. Štěstí… To jsem jediná, která sotva zadržuje slzy? Asi ano…
„Všechno nejlepší k narozeninám, lásko,“ žulí se Erik.
Nice
(Basee!!Kris, 20. 8. 2010 16:48)